ČSR 1. REPUBLIKA
Vysvětlení jejího
vzniku
-
Během 1. SV na území česká vznikl domácí odboj, v čele domácí politiky KAREL
KRAMÁŘ, Češi nechtěli bojovat za Rakousko proti ostatním Slovanům
- Docházelo k rekvírování, muži na frontě, dochází potraviny, velké nepokoje
- Organizace Mafie (v čele Rašín, Kramář) dodávají do zahraničí zptávy o stavu českého státu
- Roku 1916 umírá císař Fr. Josef a nastupuje jeho prasynovec Karel I. → méně tvrdý, amnestie pro Rašína, Kramáře
- Část českých poslanců byla loajální vůči R-U, nechtěli samostatnost
- 1917 hladové demonstrace vůči režimu (Prostějov, Nymburk, Ostravsko, Plzeň)
- Březen 1917 podpisy 220 předních spisovatelů (A. Jirásek), umělců, vědců = „Manifest českých spisovatelů“ → chtěli širokou autonomii ve federalizované, R-U
6.1. 1918 Tříkrálová deklarace podepsána v parlamentu → R-U se má stát spolkovým státem
1918 Češi jako vojáci R-U vzpoury např. v Rumburku v Čechách, vůdce popraveni, dále v Chorvatsku povstání v boce (přístavu, zálivu) Kotorské → popraveni
V červenci 1918 v Praze znovu obnoven Národní výbor (název odvozen od Svatováclavského výboru, který vznikl roku 1848): byl složen z 38 členů, složení podle voleb z roku 1911 + zástupci Slovenska. V čele Kramář, Rašín, Švehla → vyvíjel činnost: příprava státního aparátu, zřízení národní banky, měnová reforma, přerušení vztahů s Vídni a Budapešti.
16.10. císařský manifest Karla I. → slib federalizace, snaha zachránit monarchii, vznikla prozatímní vláda
27.10. odpověděl rakouský ministr zahraničí Andrassy (Maďar), že R-U souhlasí s kapitulací → Češi si to vyložili po svém → vyhlášení v OBECNÍM DOMĚ na Václavském náměstí samostatného ČSR → velká radost, euforie
- O vyhlášení se zasloužili tzv. „mužové 28. října“ Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár
30.10. 1918 prohlášení Slováků o připojení k ČSR v Turčianském Svätém Martině
- Vytvořilo se Národní shromáždění → to se poprvé sešlo 14.11., kdy prohlásili, že Habsburkové jsouce zazeni z trůnu
21.12. 1918 (v prosinci) návrat Masaryka z USA → vítán jako osvoboditel
- Docházelo k rekvírování, muži na frontě, dochází potraviny, velké nepokoje
- Organizace Mafie (v čele Rašín, Kramář) dodávají do zahraničí zptávy o stavu českého státu
- Roku 1916 umírá císař Fr. Josef a nastupuje jeho prasynovec Karel I. → méně tvrdý, amnestie pro Rašína, Kramáře
- Část českých poslanců byla loajální vůči R-U, nechtěli samostatnost
- 1917 hladové demonstrace vůči režimu (Prostějov, Nymburk, Ostravsko, Plzeň)
- Březen 1917 podpisy 220 předních spisovatelů (A. Jirásek), umělců, vědců = „Manifest českých spisovatelů“ → chtěli širokou autonomii ve federalizované, R-U
6.1. 1918 Tříkrálová deklarace podepsána v parlamentu → R-U se má stát spolkovým státem
1918 Češi jako vojáci R-U vzpoury např. v Rumburku v Čechách, vůdce popraveni, dále v Chorvatsku povstání v boce (přístavu, zálivu) Kotorské → popraveni
V červenci 1918 v Praze znovu obnoven Národní výbor (název odvozen od Svatováclavského výboru, který vznikl roku 1848): byl složen z 38 členů, složení podle voleb z roku 1911 + zástupci Slovenska. V čele Kramář, Rašín, Švehla → vyvíjel činnost: příprava státního aparátu, zřízení národní banky, měnová reforma, přerušení vztahů s Vídni a Budapešti.
16.10. císařský manifest Karla I. → slib federalizace, snaha zachránit monarchii, vznikla prozatímní vláda
27.10. odpověděl rakouský ministr zahraničí Andrassy (Maďar), že R-U souhlasí s kapitulací → Češi si to vyložili po svém → vyhlášení v OBECNÍM DOMĚ na Václavském náměstí samostatného ČSR → velká radost, euforie
- O vyhlášení se zasloužili tzv. „mužové 28. října“ Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár
30.10. 1918 prohlášení Slováků o připojení k ČSR v Turčianském Svätém Martině
- Vytvořilo se Národní shromáždění → to se poprvé sešlo 14.11., kdy prohlásili, že Habsburkové jsouce zazeni z trůnu
21.12. 1918 (v prosinci) návrat Masaryka z USA → vítán jako osvoboditel
Hospodářská,
územní, politická charakteristika nové republiky
HRANICE ČSR
- Hranice ČSR byly dost sporné, obtížně vznikající
a) česko-moravské
-byly dány historickou tradicí, přirozené
b) česko-německé
-už ve 13. století pohraničí osídlováno Němci (kolonizace, byli osvobozeni od daní), německá kolonizace ve velkém po Bílé hoře → vznikla Sudetská oblast (pohraniční oblasti) → přes 3 miliony Němců nechtějí být u ČSR
-v lednu 1918 14 Wilsonových bodů → zdůvodnil proč USA válčí → proto, aby si v Evropě každý národ určil, kde chce být = sebeurčení (aby Češi měli na to právo), Němci toho pak využili, že mají právo být v německém státě, sudetští Němci pak hned po vyhlášení ČSR vyhlásili 4 německé republiky (př. Sudetland hlavní město Tropau = Opava)
-ČSR armáda (legionáři a Sokoli) vtrhli roku 1918 do německých oblastí a násilně tyto oblasti připojili k ČSER (zemřely desítky němců, byli zabíjení, protože se hlásili k německé národnosti)
c) česko-polské (slezské) hranice
-velice komplikované, dodnes v této oblasti protičeské nálady
-na území polského i českého Slezska se nacházelo těšínské knížectví – historická země, patřilo Habsburkům, obyvatelé knížectví byli Poláci, větší část území bylo v Polsku
-Dohoda prve chtěla tuto situaci řešit tzv. plebiscitem → obyvatelé měli sami rozhodnout pomocí hlasování, chtějí-li do Polska nebo ČSR, nakonec nebyl plebiscit vykonán, protože se Dohoda přiklonila k ČSR požadavkům (kvůli legiím a také Beneš byl dobrý diplomat)
-území i Těšín násilně rozděleno, část Těšínska připadlo ČSR, i přestože zde žili Poláci (dodnes nechtějí být součástí)
-důvodem proč ČSR usilovalo o Těšínsko bylo, že zde byl těžký průmysl a ocelárny, strategicky důležité → v Bohumíně byla jediná železnice, která vedla na Slovensko → dopravní uzel Praha-Bohumín-Košice
-pozn. Komorní Lhotka = Ligotka Kameralna
d) slovensko-polské hranice
-celkem přirozené, pohoří Tatry
e) slovensko-maďarské hranice
-od dob Velké Moravy (r.906 padla Bratislava) neměli Slováci svůj stát a stali se součástí Maďarska, Slovensko = Horní Uhry
-pouze několik desetitisíc Slováků umělo slovensky
-Beneš přišel k mapě a tužkou udělal hranici (dnešní), Dohoda jim to uznala
-0,5 milionů Maďarů se najednou dostali do Slovenska
-Maďaři dodnes nároky, politické strany proti Slovákům
f) Podkarpatská Rus
-tato nudle na východě se stala součástí ČSR od roku 1919
-dnes patří tato „země nikoho“ k Ukrajině
-nevěděli čí jsou, patřila Rumunům, Maďarům a nakonec k ČSR
-hlavní město Užhorod, mluvili rusínštinou (něco mezi slovenštinou a ukrajinštinou)
OBYVATELSTVO ČSR
1) Češi (7-8 milionů)
2) Němci (3,5 milionu)
3) Slováci (1-2 miliony)
4) Maďaři (500 000)
5) Rusíni (350 000)
6) Židé (asi 150 000, nejvýznamnější postavení, př. advokacie každý třetí žid; lékařství; hospody; kultura; umění)
7) Poláci (desítky tisíc, na Těšínsku) 8) Romové (mnohem méně než dnes, hodně kočovali, v ČSR až po 2. světové válce)
- Celkem zde žilo asi 13,5 milionu obyvatel
- Masaryk a Beneš prosazovali čechoslovakismus → Slováci nejsou vlastním národem, jsou součástí českého národa (něco jako Valaši), Češi jsou starší bratři Slováku → a to jim Slováci nezapomněli
- Slováci byli hodně nánožní a Češi se po roce 1918 stali ateisty (tedy dříve než za komunistů) a proto je Slováci neměli rádi, naopak Češi považovali katolíky za habsburské kolaboranty
- V ČSR bylo tedy pestré národnostní etnikum, docházelo k národnostním problémům a třenicím → to pak zapříčilo zánik ČSR = kámen úrazu 1. republiky
- Silný československý národ měl právo vládnout, mocenské pozice, že jsou silní
- Hospodářská krize postihla textilky, sklárny a Slováky → národnostní menšiny → od té doby zostření
POLITICKÝ SYSTÉM
- ČSR bylo ostrovem demokracie, svobody, později byli totiž obklopeni totalitními režimy (Polsko – Pilsucký, Německo – Hitler, Maďasrko – Hörthy,…)
- V ČSR široké politické spektrum, jak pravice tak levice (zhruba 20-30 stran)
- Vládu tvořila tzv. velká pětka (20 let) = státotvorné strany
1) Sociální demokracie → měli i ministerského předsedu
2) Národně socialistická strana → E. Beneš
3) Národní demokracie → hodně pravicová, člen např. Karel Kramář
4) Strana lidová (dnešní KDU-ČSL) → zastupovali křesťany
5) Agrární strana → republikánská, jedna z nejsilnějších, dlouhodobý předseda Antonín Švehla (i ministerský předseda)
další strany:
1) Národní obec fašistická
-poté, co se dostal v Itálii k moci Mussolini, byla také ve Frýdlantu
-vláda silné ruky, radikalismus, antisemitismus, prosazovali nacionalismus a nenáviděli Němce
-v čele Radola Gajda (původně Rudolf) → generál, legionář
-v roce 1933 chtěli převzít moc → židenický puč (u Brna) → pár důstojníku chtělo pochod na Prahu, zmocnili se zbraní
2) Sudetoněmecká strana
-nacistická stra
- Hranice ČSR byly dost sporné, obtížně vznikající
a) česko-moravské
-byly dány historickou tradicí, přirozené
b) česko-německé
-už ve 13. století pohraničí osídlováno Němci (kolonizace, byli osvobozeni od daní), německá kolonizace ve velkém po Bílé hoře → vznikla Sudetská oblast (pohraniční oblasti) → přes 3 miliony Němců nechtějí být u ČSR
-v lednu 1918 14 Wilsonových bodů → zdůvodnil proč USA válčí → proto, aby si v Evropě každý národ určil, kde chce být = sebeurčení (aby Češi měli na to právo), Němci toho pak využili, že mají právo být v německém státě, sudetští Němci pak hned po vyhlášení ČSR vyhlásili 4 německé republiky (př. Sudetland hlavní město Tropau = Opava)
-ČSR armáda (legionáři a Sokoli) vtrhli roku 1918 do německých oblastí a násilně tyto oblasti připojili k ČSER (zemřely desítky němců, byli zabíjení, protože se hlásili k německé národnosti)
c) česko-polské (slezské) hranice
-velice komplikované, dodnes v této oblasti protičeské nálady
-na území polského i českého Slezska se nacházelo těšínské knížectví – historická země, patřilo Habsburkům, obyvatelé knížectví byli Poláci, větší část území bylo v Polsku
-Dohoda prve chtěla tuto situaci řešit tzv. plebiscitem → obyvatelé měli sami rozhodnout pomocí hlasování, chtějí-li do Polska nebo ČSR, nakonec nebyl plebiscit vykonán, protože se Dohoda přiklonila k ČSR požadavkům (kvůli legiím a také Beneš byl dobrý diplomat)
-území i Těšín násilně rozděleno, část Těšínska připadlo ČSR, i přestože zde žili Poláci (dodnes nechtějí být součástí)
-důvodem proč ČSR usilovalo o Těšínsko bylo, že zde byl těžký průmysl a ocelárny, strategicky důležité → v Bohumíně byla jediná železnice, která vedla na Slovensko → dopravní uzel Praha-Bohumín-Košice
-pozn. Komorní Lhotka = Ligotka Kameralna
d) slovensko-polské hranice
-celkem přirozené, pohoří Tatry
e) slovensko-maďarské hranice
-od dob Velké Moravy (r.906 padla Bratislava) neměli Slováci svůj stát a stali se součástí Maďarska, Slovensko = Horní Uhry
-pouze několik desetitisíc Slováků umělo slovensky
-Beneš přišel k mapě a tužkou udělal hranici (dnešní), Dohoda jim to uznala
-0,5 milionů Maďarů se najednou dostali do Slovenska
-Maďaři dodnes nároky, politické strany proti Slovákům
f) Podkarpatská Rus
-tato nudle na východě se stala součástí ČSR od roku 1919
-dnes patří tato „země nikoho“ k Ukrajině
-nevěděli čí jsou, patřila Rumunům, Maďarům a nakonec k ČSR
-hlavní město Užhorod, mluvili rusínštinou (něco mezi slovenštinou a ukrajinštinou)
OBYVATELSTVO ČSR
1) Češi (7-8 milionů)
2) Němci (3,5 milionu)
3) Slováci (1-2 miliony)
4) Maďaři (500 000)
5) Rusíni (350 000)
6) Židé (asi 150 000, nejvýznamnější postavení, př. advokacie každý třetí žid; lékařství; hospody; kultura; umění)
7) Poláci (desítky tisíc, na Těšínsku) 8) Romové (mnohem méně než dnes, hodně kočovali, v ČSR až po 2. světové válce)
- Celkem zde žilo asi 13,5 milionu obyvatel
- Masaryk a Beneš prosazovali čechoslovakismus → Slováci nejsou vlastním národem, jsou součástí českého národa (něco jako Valaši), Češi jsou starší bratři Slováku → a to jim Slováci nezapomněli
- Slováci byli hodně nánožní a Češi se po roce 1918 stali ateisty (tedy dříve než za komunistů) a proto je Slováci neměli rádi, naopak Češi považovali katolíky za habsburské kolaboranty
- V ČSR bylo tedy pestré národnostní etnikum, docházelo k národnostním problémům a třenicím → to pak zapříčilo zánik ČSR = kámen úrazu 1. republiky
- Silný československý národ měl právo vládnout, mocenské pozice, že jsou silní
- Hospodářská krize postihla textilky, sklárny a Slováky → národnostní menšiny → od té doby zostření
POLITICKÝ SYSTÉM
- ČSR bylo ostrovem demokracie, svobody, později byli totiž obklopeni totalitními režimy (Polsko – Pilsucký, Německo – Hitler, Maďasrko – Hörthy,…)
- V ČSR široké politické spektrum, jak pravice tak levice (zhruba 20-30 stran)
- Vládu tvořila tzv. velká pětka (20 let) = státotvorné strany
1) Sociální demokracie → měli i ministerského předsedu
2) Národně socialistická strana → E. Beneš
3) Národní demokracie → hodně pravicová, člen např. Karel Kramář
4) Strana lidová (dnešní KDU-ČSL) → zastupovali křesťany
5) Agrární strana → republikánská, jedna z nejsilnějších, dlouhodobý předseda Antonín Švehla (i ministerský předseda)
další strany:
1) Národní obec fašistická
-poté, co se dostal v Itálii k moci Mussolini, byla také ve Frýdlantu
-vláda silné ruky, radikalismus, antisemitismus, prosazovali nacionalismus a nenáviděli Němce
-v čele Radola Gajda (původně Rudolf) → generál, legionář
-v roce 1933 chtěli převzít moc → židenický puč (u Brna) → pár důstojníku chtělo pochod na Prahu, zmocnili se zbraní
2) Sudetoněmecká strana
-nacistická stra
na,
Němci v pohraničí, kteří nechtěli být v ČSR
-ve 20. letech nebyla moc silná, až ve 30. letech po nástupu Hitlera větší moc
-šéfové strany: Konrád Henlein (učitel tělocviku), Karel Herman Frank (karlovarský knihkupec)
3) Hlinkovci = Hlinkova l´udova strana
-nacionalistická strana, předseda farář Andrej Hlinka, chtěli téměř samostatnost Slovenska
-nesnášeli Čechy: 1. čechoslovakismus, 2. byli ateisté 3. a mluvili o tom, že je Češi vykořisťují a mají z nich kolonii
-ve 30. letech měli tajnou položku Pittsburské dohody (že byla jen na 10 let)
4) Československá komunistická strana
-nejlevicovitější, vznikla rozštěpením Sociální demokracie v roce 1921
-zpočátku málo příznivců, v roce 1929 se předsedou stal typický stalinista Klement Gottwald → usiloval o bolševizaci strany, radikalizovali se
-v ČCR chtěli převrat → chtěli bolševický stát, měli své zastoupení v parlamentu, a díky demokracii si mohli říkat co chtějí
-říkali že všem zakroutí krky až se dostanou k moci, že se chodí učit do Moskvy
-základna v dělnících, ve 30. letech krize → měli velkou podporu
- Postupně vznikaly menší i větší pastrany př. Strana židovských živnostníků, nacionalistické strany v parlamentu, ne ve vládě
POLITIKA HRADU
- Tvořily ji politické špičky, vedoucí politických stran, scházeli se s prezidentem a mluvili od důležitých věcech
- Na schůzky si zvali také přední umělce Čapek, šéf banky Preis, filozofy, podnikatelé = elita národa → spolu konzultovali problémy v širším spektru
- Politická kultura 1. republiky těší, žádné aféry
- Ústavou z roku 1920 bylo ČSR prohlášeno demokratickou republikou, občanům byla zaručena práva, v čele stál prezident volený na 7 let, zákonodárnou moc mělo v rukou Národní shromáždění, které se skládalo z Parlamentu (300 členů) a Senátu (150 členů)
Vládní koalice ČSR:
a) rudozelená – V.Tusar
b) úřednická vláda – J. Černý
c) všenárodní koalice – A. Švehla
d) úřednická vláda – J. Černý
e) široká koalice- A. Švehla
HOSPODÁŘSTVÍ
- Čechy+Morava = průmyslově nejrozvinutější částí R-U, Čechy – síť železnic a strojírenské podniky
- Zprvu hospodářské potíže → díky novým hranicím problém se CLEM, ale brzy problémy překonány → otevřely se nové trhy, hlavně Balkán, vyváželo se do Jižní Ameriky
- Ve 20. letech 1 % nezaměstnanosti (28 000), ve 30. letech 1 milion nezaměstnaných
EKONOMIE
- Ministr financí Alois Rašín (ekonom) → okolkování rakouských peněz a pak rakouské peníze vyměněny na české = měnová reforma
- Jako měna se ustanovila koruna česká a haléře, zprvu měly být sokoly či snad lvy
- Autorem grafického návrhu se stal Alfons Mucha → typické zednářské symboly (kružítko, zástěra,…), koruna podložena zlatem, vysoká hodnota
- Rašín → deflační politika = stálý kurz, hodně šetřil, nechtěl do ČSR luxusní zboží ani exotické ovoce, když jsou v ČSR hrušky
PRŮMYSL
- V ČSR nebylo mnoho mamutích podniků, páteří byly menší podniky, kde se pracovalo od rána do večera
- Nebylo moc surovin, ale lehký průmysl na špičce, české Švýcarsko
a) obuvnictví→ díky BATI velmoc botní, od Forda odkoukal pásovou výrobu
b) textilní → na severu Čech
c) strojírenský : ŠKODA, ČKD (Česká Kolben Daněk, Kolen byl Žid a zemřel v Terezíně) →strojírna→turbíny, lokomotivy
d) automotorový → TATRA (Kopřivnice), PRAGA (Praha), JAWA (Strakonice) → motocykly
e) letecký → LETOV, v roce 1923 pravidelná letecká doprava Praha-Bratislava
f) sklenářství → Jablonecká bižuterie
g) těžký průmysl → Ostrava, Třinec, Bohumín → šachty, hutě, POLDI
h) elektrotechnika → 1. pravidelné rozhlasové vysílání roku 1923
ZEMĚDĚLSTVÍ a POTRAVINÁŘSTVÍ
- Velké rozdíly mezi východem a západem: 1. Čechy, 2. Morava, Slezsko, Slovensko 3. Podkarpatská Rus → těžba dřeva
- Dobré zemědělství, pivovary, cukrovary, chmel, Plzeň, Becherovka, Jelínek, pardubický perník , žitný ostrov = Slovensko → obilí
SPOTŘEBNÍ KOŠ
-mzdy: zemědělec 500 K., dělník 800 K., profesor 1300 K., lékárník 1500 K., konstruktér, inženýr 1750 K., ministr 9000 K.
-cena výrobků: pivo 1,3 K. (na Moravě spíše kořalka → lilo se do osmáků), chleba 3 K., mléko 2 K., hovězí maso 1,5 K. (maso nebylo denně), dámské lodičky 19 K., auto 18 000 K. obyčejné jinak 22 000 a bavorák 55 000 K., brambory 0,5 K/kilo, mouka 3 K.Poznámka: kakao za komunistů drahé 14 Kč
- ČSR bankovnictví bylo velmi proslulé, koruna měla vysokou hodnotu, Rašín však zemřel na následky atentátu (byl postřelen dělníkem), šéfem Živnobanky se stal Preiss, po Rašínovi byl nejvýznamnějším ekonomem Engliš
-ve 20. letech nebyla moc silná, až ve 30. letech po nástupu Hitlera větší moc
-šéfové strany: Konrád Henlein (učitel tělocviku), Karel Herman Frank (karlovarský knihkupec)
3) Hlinkovci = Hlinkova l´udova strana
-nacionalistická strana, předseda farář Andrej Hlinka, chtěli téměř samostatnost Slovenska
-nesnášeli Čechy: 1. čechoslovakismus, 2. byli ateisté 3. a mluvili o tom, že je Češi vykořisťují a mají z nich kolonii
-ve 30. letech měli tajnou položku Pittsburské dohody (že byla jen na 10 let)
4) Československá komunistická strana
-nejlevicovitější, vznikla rozštěpením Sociální demokracie v roce 1921
-zpočátku málo příznivců, v roce 1929 se předsedou stal typický stalinista Klement Gottwald → usiloval o bolševizaci strany, radikalizovali se
-v ČCR chtěli převrat → chtěli bolševický stát, měli své zastoupení v parlamentu, a díky demokracii si mohli říkat co chtějí
-říkali že všem zakroutí krky až se dostanou k moci, že se chodí učit do Moskvy
-základna v dělnících, ve 30. letech krize → měli velkou podporu
- Postupně vznikaly menší i větší pastrany př. Strana židovských živnostníků, nacionalistické strany v parlamentu, ne ve vládě
POLITIKA HRADU
- Tvořily ji politické špičky, vedoucí politických stran, scházeli se s prezidentem a mluvili od důležitých věcech
- Na schůzky si zvali také přední umělce Čapek, šéf banky Preis, filozofy, podnikatelé = elita národa → spolu konzultovali problémy v širším spektru
- Politická kultura 1. republiky těší, žádné aféry
- Ústavou z roku 1920 bylo ČSR prohlášeno demokratickou republikou, občanům byla zaručena práva, v čele stál prezident volený na 7 let, zákonodárnou moc mělo v rukou Národní shromáždění, které se skládalo z Parlamentu (300 členů) a Senátu (150 členů)
Vládní koalice ČSR:
a) rudozelená – V.Tusar
b) úřednická vláda – J. Černý
c) všenárodní koalice – A. Švehla
d) úřednická vláda – J. Černý
e) široká koalice- A. Švehla
HOSPODÁŘSTVÍ
- Čechy+Morava = průmyslově nejrozvinutější částí R-U, Čechy – síť železnic a strojírenské podniky
- Zprvu hospodářské potíže → díky novým hranicím problém se CLEM, ale brzy problémy překonány → otevřely se nové trhy, hlavně Balkán, vyváželo se do Jižní Ameriky
- Ve 20. letech 1 % nezaměstnanosti (28 000), ve 30. letech 1 milion nezaměstnaných
EKONOMIE
- Ministr financí Alois Rašín (ekonom) → okolkování rakouských peněz a pak rakouské peníze vyměněny na české = měnová reforma
- Jako měna se ustanovila koruna česká a haléře, zprvu měly být sokoly či snad lvy
- Autorem grafického návrhu se stal Alfons Mucha → typické zednářské symboly (kružítko, zástěra,…), koruna podložena zlatem, vysoká hodnota
- Rašín → deflační politika = stálý kurz, hodně šetřil, nechtěl do ČSR luxusní zboží ani exotické ovoce, když jsou v ČSR hrušky
PRŮMYSL
- V ČSR nebylo mnoho mamutích podniků, páteří byly menší podniky, kde se pracovalo od rána do večera
- Nebylo moc surovin, ale lehký průmysl na špičce, české Švýcarsko
a) obuvnictví→ díky BATI velmoc botní, od Forda odkoukal pásovou výrobu
b) textilní → na severu Čech
c) strojírenský : ŠKODA, ČKD (Česká Kolben Daněk, Kolen byl Žid a zemřel v Terezíně) →strojírna→turbíny, lokomotivy
d) automotorový → TATRA (Kopřivnice), PRAGA (Praha), JAWA (Strakonice) → motocykly
e) letecký → LETOV, v roce 1923 pravidelná letecká doprava Praha-Bratislava
f) sklenářství → Jablonecká bižuterie
g) těžký průmysl → Ostrava, Třinec, Bohumín → šachty, hutě, POLDI
h) elektrotechnika → 1. pravidelné rozhlasové vysílání roku 1923
ZEMĚDĚLSTVÍ a POTRAVINÁŘSTVÍ
- Velké rozdíly mezi východem a západem: 1. Čechy, 2. Morava, Slezsko, Slovensko 3. Podkarpatská Rus → těžba dřeva
- Dobré zemědělství, pivovary, cukrovary, chmel, Plzeň, Becherovka, Jelínek, pardubický perník , žitný ostrov = Slovensko → obilí
SPOTŘEBNÍ KOŠ
-mzdy: zemědělec 500 K., dělník 800 K., profesor 1300 K., lékárník 1500 K., konstruktér, inženýr 1750 K., ministr 9000 K.
-cena výrobků: pivo 1,3 K. (na Moravě spíše kořalka → lilo se do osmáků), chleba 3 K., mléko 2 K., hovězí maso 1,5 K. (maso nebylo denně), dámské lodičky 19 K., auto 18 000 K. obyčejné jinak 22 000 a bavorák 55 000 K., brambory 0,5 K/kilo, mouka 3 K.Poznámka: kakao za komunistů drahé 14 Kč
- ČSR bankovnictví bylo velmi proslulé, koruna měla vysokou hodnotu, Rašín však zemřel na následky atentátu (byl postřelen dělníkem), šéfem Živnobanky se stal Preiss, po Rašínovi byl nejvýznamnějším ekonomem Engliš
Poválečné období,
poválečná hospodářská krize, její přechod v konjunkturu
-
Nově vzniklý stát to zprvu neměl jednoduché, R-U bylo silným státem, teď však
se muselo ČSR postavit na vlastní nohy. Není proto divu, že zpočátku došlo k
poválečné hospodářské krizi, z té se však brzo dokázalo dostat.
- Koncem 20. let, po desetiletí samostatné existence, dosáhl československý stát pozoruhodné prosperity. Můžeme dokonce mluvit o vrcholu hospodářské konjunktury, průmyslová výroba překročila předválečný vývoj o 40%, zemědělství o 28%
- Prosperitu dosahovalo ČSR díky udržení exportní schopnosti, tržní hospodářství nutilo podnikatele k inovaci výrobků, ty se tak stávaly konkurence schopné i co se týče evropského měřítka.
- Koncem 20. let, po desetiletí samostatné existence, dosáhl československý stát pozoruhodné prosperity. Můžeme dokonce mluvit o vrcholu hospodářské konjunktury, průmyslová výroba překročila předválečný vývoj o 40%, zemědělství o 28%
- Prosperitu dosahovalo ČSR díky udržení exportní schopnosti, tržní hospodářství nutilo podnikatele k inovaci výrobků, ty se tak stávaly konkurence schopné i co se týče evropského měřítka.
Mezinárodní
postavení ČSR, o koho se opírala, proč? Kultura, věda a umění
MEZINÁRODNÍ VZTAHY
- ČSR mělo velkou váhu ve Společnosti národů, předsedou byl i Edvard Beneš → dobrý diplomat
- ČSR uznávaný, vyspělý stát, jako každý stát i on potřeboval spojence
- E. Beneš → ministr zahraničí → usiloval o zapojení ČSR do širších svazků evropské a světové politiky
FRANCIE
-nejtěsnější vztahy, nejvíce smluv, 1. přítel, zájem na upevnění versailleského systému, dohody o pomoci (vojenské, kulturní, hospodářské,…)
-proč se ČSR opírala o Francii:
-již Štefánek emigroval do Francie, stal se dokonce generálem, spolupráce za 1. světové války
-francouzští generálové (Pelé) pomáhali při vzniku nové československé armády → spolupráce vojenská, obchodování s Francií
-po vzniku SSSR pomáhala Francie malým státům sousedícím se SSSR bránit se proti bolševikům pomocí tzv. sanitární kordor
-Francie byla taktéž iniciátorem Malé Dohody
-jeden z nejsilnějších států, po 1.sv.válce stoupla její prestiž díky utrpení, které ji postihlo → na jejím území probíhalo mnoho bojů
-francouzští důstojníci pomohli československé armádě vyhnat Maďary ze Slovenska (16.6. 1919 republika RAD v Prešově)
VELKÁ BRITÁNIE
-2. přítel, velmi opatrná, oficiální smlouva uzavřena nebyla
USA
-korektní vztahy
NĚMECKO
-korektní vztahy, do Hitlera nebyly problémy → pak ochabnutí vzájemných vztahů, s ČSR jen nejnutnější smlouvy
-obtížně se smiřovalo se svou válečnou porážkou, roku 1926 členem Společnosti národů
RAKOUSKO
-úzká spolupráce mezi oběmi republikami na řadu let
-ČSR bylo po ekonomické stránce mnohem vyspělejší než Rakousko
POLSKO
-špatné vztahy a potíže kvůli Těšínsku
-na hranicích dělali provokace, nesouhlas s Versailleským systémem
ITÁLIE
-fašistický režim komplikoval vzájemné vztahy
MAĎARSKO
-úhlavní nepřítel, ČSR z něho strach
-stále požadovali revizi hranic → revizionisté → chtěli jižní Slovensko
-habsburský panovník KAREL uprchl se svou manželkou na Madeiru → 2x se pokusil dostat na maďarský trůn a chtěl se stát králem a opět navrátit R-U, to se mu však nepodařilo, protože roku 1922 umírá na chřipku
SSSR
-ČSR neuznávalo bolševickou vládu ani nově vzniklý SSSR → ten uznali ž roku 1935 kdy začala stoupat hrozba Hitler, rudá armáda mohla přijít na pomoc (utopie), zprvu pouze hospodářská smlouva
MALÁ DOHODA
-pakt mezi ČSR+Rumunsko+Jugoslávie, spolupráce na poli hospodářském, vojenském, ekonomickém
-Maďaři měli z Malé Dohody strach, a proto si nedovolili zaútočit, ČSR z toho profitovala → měla odbyt na Balkáně
-zachování a upevnění stavu vytvořeného mírovými smlouvami
SPOJENECKÁ SMLOUVA
-mezi ČSR a Francií, roku 1925, další posilnění vzájemných vztahů → poskytnutí pomoci v případě ohrožení
-základ československého obranného systému
VĚDA A TECHNIKA
- rozvoj vědy Jaroslav Heyrovský → polarografie, Nobelova cena za fyziku
ŠKOLSTVÍ
- dokonalý systém; státní, církevní i soukromé školy
-výuka v jakémkoli jazyce (rusínština), v Mukačevu i židovské školy, vycházelo se z německé tradice → „tvrdý dril“
-v Čechách téměř 100% gramotnost (více než i v Německu), naopak v Podkarpatské Rusi dosahovala negramotnost až 90 %
-autorita učitelů, škol bylo málo, péče věnovaná školství
-všechny národy vlastní ZŠ i SŠ, význam KU přesahoval hranice státu
-Slovensko → problémy s Maďarizací
KULTURA A UMĚNÍ
-světová úroveň, symbióza národů, kosmopolitismus
-německá + židovská + česká kultura se navzájem doplňovaly (Franz Kafka)
-malířství: Alfons Mucha
-spisovatelé: Karel Čapek, Jaroslav Hašek, V. Vančura, I. Olbracht,… + pražští němečtí spisovatelé (Kafka, Brod, Werfel,…)
-divadlo: Osvobozené divadlo Jan Werich+Jiří Voskovec,profesionální i amatérské divadlo
-film: režisér Machatý → 1. erotické filmy Erotikon, Extáze (nahá žena proběhla lesem a vykoupala se, v USA zakázány)
-herci: Plachta, Haas, Burian, Gollová, Baarová, Mandlová
-architektura, sochařství
SPORT
-fotbal→ slavné kluby Slávie (byla dobrá), Sparta , František Plánička (brankář), Josef Bican
-řecko-římský zápas → Gustav Frinštěnský
-hokej → nebyl ještě moc dobrý
-atletika → šplh po laně → zlaté medaile
-rozvoj tělovýchovy
-organizace: SOKOL, OREL, DTJ, FDT, DTV
-populární olympijské hnutí → zisk medailí, ocenění, čestná účast
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ
-v ČSR byla celkově vysoká, i když někteří se měli lépe, jiní hůře
-stát se opíral o střední vrstvu (živnostníci) → ti měli dobrou úroveň
-dobře se také měli státní zaměstnanci → pošťák, strojvůdcem průvodčí, učitel → měli definitivu (doživotní rentu)
-hůře na tom byli zemědělci )strana se moc nestarala), na Podkarpatské Rusi dokonce někteří až živořili
-nebyly přídavky, důchody, ženy pracovaly výjimečně, státní zaměstnanci důchody měli, ale ostatní ne
-postupně vznikaly první kampeličky
-důchody a dětské přídavky až od komunistů (1948)
-ve 30. letech bída, hospodářská krize a vysoká nezaměstnanost
-podpora v nezaměstnanosti ve 30. letech:a) svobodný 10 Kč/ týden b) ženatý 20 Kč / týden
- ČSR mělo velkou váhu ve Společnosti národů, předsedou byl i Edvard Beneš → dobrý diplomat
- ČSR uznávaný, vyspělý stát, jako každý stát i on potřeboval spojence
- E. Beneš → ministr zahraničí → usiloval o zapojení ČSR do širších svazků evropské a světové politiky
FRANCIE
-nejtěsnější vztahy, nejvíce smluv, 1. přítel, zájem na upevnění versailleského systému, dohody o pomoci (vojenské, kulturní, hospodářské,…)
-proč se ČSR opírala o Francii:
-již Štefánek emigroval do Francie, stal se dokonce generálem, spolupráce za 1. světové války
-francouzští generálové (Pelé) pomáhali při vzniku nové československé armády → spolupráce vojenská, obchodování s Francií
-po vzniku SSSR pomáhala Francie malým státům sousedícím se SSSR bránit se proti bolševikům pomocí tzv. sanitární kordor
-Francie byla taktéž iniciátorem Malé Dohody
-jeden z nejsilnějších států, po 1.sv.válce stoupla její prestiž díky utrpení, které ji postihlo → na jejím území probíhalo mnoho bojů
-francouzští důstojníci pomohli československé armádě vyhnat Maďary ze Slovenska (16.6. 1919 republika RAD v Prešově)
VELKÁ BRITÁNIE
-2. přítel, velmi opatrná, oficiální smlouva uzavřena nebyla
USA
-korektní vztahy
NĚMECKO
-korektní vztahy, do Hitlera nebyly problémy → pak ochabnutí vzájemných vztahů, s ČSR jen nejnutnější smlouvy
-obtížně se smiřovalo se svou válečnou porážkou, roku 1926 členem Společnosti národů
RAKOUSKO
-úzká spolupráce mezi oběmi republikami na řadu let
-ČSR bylo po ekonomické stránce mnohem vyspělejší než Rakousko
POLSKO
-špatné vztahy a potíže kvůli Těšínsku
-na hranicích dělali provokace, nesouhlas s Versailleským systémem
ITÁLIE
-fašistický režim komplikoval vzájemné vztahy
MAĎARSKO
-úhlavní nepřítel, ČSR z něho strach
-stále požadovali revizi hranic → revizionisté → chtěli jižní Slovensko
-habsburský panovník KAREL uprchl se svou manželkou na Madeiru → 2x se pokusil dostat na maďarský trůn a chtěl se stát králem a opět navrátit R-U, to se mu však nepodařilo, protože roku 1922 umírá na chřipku
SSSR
-ČSR neuznávalo bolševickou vládu ani nově vzniklý SSSR → ten uznali ž roku 1935 kdy začala stoupat hrozba Hitler, rudá armáda mohla přijít na pomoc (utopie), zprvu pouze hospodářská smlouva
MALÁ DOHODA
-pakt mezi ČSR+Rumunsko+Jugoslávie, spolupráce na poli hospodářském, vojenském, ekonomickém
-Maďaři měli z Malé Dohody strach, a proto si nedovolili zaútočit, ČSR z toho profitovala → měla odbyt na Balkáně
-zachování a upevnění stavu vytvořeného mírovými smlouvami
SPOJENECKÁ SMLOUVA
-mezi ČSR a Francií, roku 1925, další posilnění vzájemných vztahů → poskytnutí pomoci v případě ohrožení
-základ československého obranného systému
VĚDA A TECHNIKA
- rozvoj vědy Jaroslav Heyrovský → polarografie, Nobelova cena za fyziku
ŠKOLSTVÍ
- dokonalý systém; státní, církevní i soukromé školy
-výuka v jakémkoli jazyce (rusínština), v Mukačevu i židovské školy, vycházelo se z německé tradice → „tvrdý dril“
-v Čechách téměř 100% gramotnost (více než i v Německu), naopak v Podkarpatské Rusi dosahovala negramotnost až 90 %
-autorita učitelů, škol bylo málo, péče věnovaná školství
-všechny národy vlastní ZŠ i SŠ, význam KU přesahoval hranice státu
-Slovensko → problémy s Maďarizací
KULTURA A UMĚNÍ
-světová úroveň, symbióza národů, kosmopolitismus
-německá + židovská + česká kultura se navzájem doplňovaly (Franz Kafka)
-malířství: Alfons Mucha
-spisovatelé: Karel Čapek, Jaroslav Hašek, V. Vančura, I. Olbracht,… + pražští němečtí spisovatelé (Kafka, Brod, Werfel,…)
-divadlo: Osvobozené divadlo Jan Werich+Jiří Voskovec,profesionální i amatérské divadlo
-film: režisér Machatý → 1. erotické filmy Erotikon, Extáze (nahá žena proběhla lesem a vykoupala se, v USA zakázány)
-herci: Plachta, Haas, Burian, Gollová, Baarová, Mandlová
-architektura, sochařství
SPORT
-fotbal→ slavné kluby Slávie (byla dobrá), Sparta , František Plánička (brankář), Josef Bican
-řecko-římský zápas → Gustav Frinštěnský
-hokej → nebyl ještě moc dobrý
-atletika → šplh po laně → zlaté medaile
-rozvoj tělovýchovy
-organizace: SOKOL, OREL, DTJ, FDT, DTV
-populární olympijské hnutí → zisk medailí, ocenění, čestná účast
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ
-v ČSR byla celkově vysoká, i když někteří se měli lépe, jiní hůře
-stát se opíral o střední vrstvu (živnostníci) → ti měli dobrou úroveň
-dobře se také měli státní zaměstnanci → pošťák, strojvůdcem průvodčí, učitel → měli definitivu (doživotní rentu)
-hůře na tom byli zemědělci )strana se moc nestarala), na Podkarpatské Rusi dokonce někteří až živořili
-nebyly přídavky, důchody, ženy pracovaly výjimečně, státní zaměstnanci důchody měli, ale ostatní ne
-postupně vznikaly první kampeličky
-důchody a dětské přídavky až od komunistů (1948)
-ve 30. letech bída, hospodářská krize a vysoká nezaměstnanost
-podpora v nezaměstnanosti ve 30. letech:a) svobodný 10 Kč/ týden b) ženatý 20 Kč / týden
Projevy hospodářské
světové krize v ČSR, činnost SDP, HSL´S.
- Hospodářská krize nezasáhla jen USA, ale i celou Evropu
- ČSR zastihla o něco později, a to v zimě 1931/32, o to však bolestněji
- Stejně jako ve světě začala v zemědělství a těžařské oblasti
- Nejvíce byly zasaženy chudé oblasti: Slovensko a Podkarpatská Rus, Sudety (textilní a sklenářský průmysl)
- ČSR bylo orientováno především na vývoz, země však zablokovaly hranice vysokými cly proti dovozu, ČSR nemohlo dovážet zemědělské výrobky. CLA zablokovalo i průmyslové odvětví, což s sebou přineslo i politický dopad: nemohli vyvážet na Balkán (odbytiště) a dostali se tam Němci = nabourání koncepce Malé Dohody
- 30% nezaměstnanost: 1 milion nezaměstnaných : „Počítáme-li jednoho nezaměstnaného jako živitele tříčlenné rodiny, byly tak 3-4 miliony lidí bez obživy“ = skrytá nezaměstnanost, až ¼ lidí
- Lidé byli bez přídavků, ženy většinou nepracovaly, důchody pobírali jen státní úředníci, existovala polozaměstnanost = zkrácení pracovní doby, jen pár dní v týdnu, , čímž byla i menší výplata
- Zvyšování kriminality, krádeže, vzrostly sebevraždy až o 80 %, obrovské exekuce
- Stát začal tuto situaci řešit jen zčásti:
a) kampaně a sběr šatstva
b) polévka pro chudé
c) poukázky = žebračenky
d) podpora v nezaměstnanosti, ale jen 1 měsíc
e) 10 Kč svobodný, 20 Kč ženatý
- Docházelo k sociálnímu napětí, protože neexistovala potřebná sociální síť, došlo k oprávněné vlně stávek, byla nasazena policie, střelba do dělníků (v čele komunisti), FRIEVALDOV (dnes Jeseník – sudetská oblast) a DUCHCOV – bylo zastřeleno několik dělníků(četníci mohli používat nůž na plocho – uřízli ucho)
Nastaly také národnostní třenice a problémy:
a) Sudetští Němci zde nechtěli žít, chtěl zpět do říše, roku 1935 dokonce vyhrála Sudetoněmecká strana volby
b) Slováci považovali Čechy za kolonizátory, Slovensko bylo jen odbytištěm zboží, levná surovina (kontingent = odevzdat dávky z úrody za málo peněz, jinak bez dětských přídavků, politický nátlak, když nevstoupili do JZD). V čele L´udovy strany farář ANDREJ HLINKA, roku 1933 se konaly Pribinské slavnosti v Nitře na oslavu 1100 let založení 1. kostela v Nitře, slavnosti se ovšem zvrhly, Slováci požadovali autonomii (podle dodatku Washingtonské deklarace) ¨
- Začal vzrůstat nacionalismus: v lednu 1933 došlo k Židenickému puči u Brna, kdy se fašisté chtěli zmocnit zbraní v kasárních, povstání však bylo potlačeno
- Taktéž bolševici požadovali revoluci
- Republika destabilizována kvůli sociálním a národnostním důvodům
- Roku 1934 se uvažovalo o zvolení prezidenta, Masaryk byl již vážně nemocný
a) 1. kandidátem byl EDVARD BENEŠ
b) pravice prosazovala Němce a vládu pevné ruky
c) komunisté chtěli GOTTWALDA: „Ne Masaryk, ale Lenin“, za tento výrok byl zbaven poslanecké imunity
- Do čela Sudetských Němců se dostali učitel tělocviku KONRÁD HENLEIN a knihkupec KARL HERMAN FRANK – roku 1933 založili vlastní stranu, chtěli se připojit k říši, strana však byla zakázána roku 1934, roku 1935 kamuflovaně vznikla nová strana Sudetoněmecká straba (všichni se domluvili a jako jeden muž volili tuto stranu), pro Čechy znamenaly volby hrozný debakl, naštěstí došlo k machinaci s volebními hlasy, Henlein se tedy ocitl až na místě druhém
- Masaryk odstoupil a na jeho místo nastoupil EDVARD BENEŠ
- ČSR zastihla o něco později, a to v zimě 1931/32, o to však bolestněji
- Stejně jako ve světě začala v zemědělství a těžařské oblasti
- Nejvíce byly zasaženy chudé oblasti: Slovensko a Podkarpatská Rus, Sudety (textilní a sklenářský průmysl)
- ČSR bylo orientováno především na vývoz, země však zablokovaly hranice vysokými cly proti dovozu, ČSR nemohlo dovážet zemědělské výrobky. CLA zablokovalo i průmyslové odvětví, což s sebou přineslo i politický dopad: nemohli vyvážet na Balkán (odbytiště) a dostali se tam Němci = nabourání koncepce Malé Dohody
- 30% nezaměstnanost: 1 milion nezaměstnaných : „Počítáme-li jednoho nezaměstnaného jako živitele tříčlenné rodiny, byly tak 3-4 miliony lidí bez obživy“ = skrytá nezaměstnanost, až ¼ lidí
- Lidé byli bez přídavků, ženy většinou nepracovaly, důchody pobírali jen státní úředníci, existovala polozaměstnanost = zkrácení pracovní doby, jen pár dní v týdnu, , čímž byla i menší výplata
- Zvyšování kriminality, krádeže, vzrostly sebevraždy až o 80 %, obrovské exekuce
- Stát začal tuto situaci řešit jen zčásti:
a) kampaně a sběr šatstva
b) polévka pro chudé
c) poukázky = žebračenky
d) podpora v nezaměstnanosti, ale jen 1 měsíc
e) 10 Kč svobodný, 20 Kč ženatý
- Docházelo k sociálnímu napětí, protože neexistovala potřebná sociální síť, došlo k oprávněné vlně stávek, byla nasazena policie, střelba do dělníků (v čele komunisti), FRIEVALDOV (dnes Jeseník – sudetská oblast) a DUCHCOV – bylo zastřeleno několik dělníků(četníci mohli používat nůž na plocho – uřízli ucho)
Nastaly také národnostní třenice a problémy:
a) Sudetští Němci zde nechtěli žít, chtěl zpět do říše, roku 1935 dokonce vyhrála Sudetoněmecká strana volby
b) Slováci považovali Čechy za kolonizátory, Slovensko bylo jen odbytištěm zboží, levná surovina (kontingent = odevzdat dávky z úrody za málo peněz, jinak bez dětských přídavků, politický nátlak, když nevstoupili do JZD). V čele L´udovy strany farář ANDREJ HLINKA, roku 1933 se konaly Pribinské slavnosti v Nitře na oslavu 1100 let založení 1. kostela v Nitře, slavnosti se ovšem zvrhly, Slováci požadovali autonomii (podle dodatku Washingtonské deklarace) ¨
- Začal vzrůstat nacionalismus: v lednu 1933 došlo k Židenickému puči u Brna, kdy se fašisté chtěli zmocnit zbraní v kasárních, povstání však bylo potlačeno
- Taktéž bolševici požadovali revoluci
- Republika destabilizována kvůli sociálním a národnostním důvodům
- Roku 1934 se uvažovalo o zvolení prezidenta, Masaryk byl již vážně nemocný
a) 1. kandidátem byl EDVARD BENEŠ
b) pravice prosazovala Němce a vládu pevné ruky
c) komunisté chtěli GOTTWALDA: „Ne Masaryk, ale Lenin“, za tento výrok byl zbaven poslanecké imunity
- Do čela Sudetských Němců se dostali učitel tělocviku KONRÁD HENLEIN a knihkupec KARL HERMAN FRANK – roku 1933 založili vlastní stranu, chtěli se připojit k říši, strana však byla zakázána roku 1934, roku 1935 kamuflovaně vznikla nová strana Sudetoněmecká straba (všichni se domluvili a jako jeden muž volili tuto stranu), pro Čechy znamenaly volby hrozný debakl, naštěstí došlo k machinaci s volebními hlasy, Henlein se tedy ocitl až na místě druhém
- Masaryk odstoupil a na jeho místo nastoupil EDVARD BENEŠ
Popiš zánik první
republiky, charakterizuj Pomnichovskou republiku
Hitler
se netajil tím, že všichni Němci by měli patřit do jednotného německého státu,
proto něhem let 35-38 začali Češi budovat pohraniční opevnění, bunkry byly
těžko dobyvatelné
13.3.1938 Němci provedli anšlus Rakouska, obsadili ho bez boje, Rakušané byli strhnuti Hitlerovou ideologií, odkryli nám tak hranice, čehož využili sudetští Němci - v dubnu 1938 se konal sjezd sudetoněmecké strany v Karlových Varech, vyhlásili Karlovarské požadavky: širokou autonomii =ryze německý stát v ČSR, na což jsme samozřejmě nemohli přistoupit
- Německá armáda se začala stahovat k hranicím, byla proto vyhlášena částečná mobilizace, Němci se zalekli, nebyli zatím natolik vyzbrojení, zvolili proto jinou taktiku: začali prohlašovat, že Češi utlačují sudetské Němce, že jim ubližují, chtěli si tak naklonit veřejné mínění na svou stranu.
V srpnu 1938 poslal anglický král lorda RUNCIMANA, který měl za úkol situaci v Čechách prošetřit, ten konstatoval, že soužití Němců a Čechů v jednom státě není možné, a proto doporučil odevzdání Sudet Německu, této myšlence byla nakloněna jak Anglie, tak Francie (politika ústupků).
- Britský premiér Chamberlaine a francouzský Daladier začali vyvíjet tlak na ČSR, aby ustoupili.
- Začátkem září se konal sjezd NSDAP v Norimberku, zde se Hitler jednoznačně rozhodl, že Sudety musí připadnout Německu.
- Na počátku září 1938 uskutečnili Sudetští Němci pokus o převrat, československá policie tomu však zabránila, Henlein utekl, Hitler zahájil stahování německých vojsk k hranicím.
- Na tuto situaci reagoval Beneš tak, že 22.září jmenoval ministerským předsedou generála SYROVÉHO (novodobý Žižka), vyhlásil všeobecnou mobilizaci (všichni muži do 45 let), což se mu dokonale podařilo, Češi nastupovali s nadšením, odhodláni přinášet oběť, zdálo se, že je válka na spadnutí
- Němci také nechtěli ustoupit, na poslední chvíli chtěl situaci zachránit Musollini, inicioval mnichovskou schůzku, snažil se válku odvrátit, bál se, že do ní bude vtažen, setkal se tak s Chamberlaine a Daladierem a v Mnichově 30.září podepsali Mnichovskou dohodu, nóta předána české vládě, v dovětku bylo, že se od ČSR nežádá odpověď.
Proč jsme měli bojovat
- měli jsme dobře vycvičenou armádu, pohraniční opevnění
- odhodlání bránit se, vázáni smlouvami (měla nám přijít na pomoc Francie i Malá dohoda)
- dodnes je to celonárodní trauma (Češi = zbabělci)
- komunisté jsou přesvědčeno, že se bránit měli, protože by rudá armáda přišla na pomoc
Proč jsme se nebránili
- Němci hrozili, že nás zničí letectvem, proti tomu jsme neměli obranu
- vyhrožovali, že zničí Prahu, všude žila početná německá skupina
- Slováci také nechtěli jít do boje, v boji by Češi byli osamoceni, Malá dohoda byla příliš slabá
- názor odborníků není jednoznačný, ale spíše se bránit neměli – zbytečné oběti
POMNICHOVSKÁ REPUBLIKA
- ČSR souhlasili s Mnichovským diktátem a ve dnech 1.-10. října byly vyklizeny Sudety
Následky mnichovské dohody:
a) územní ztráty
- došlo ke ztrátě důležitého území, průmysl v severních Čechách, byly přerušeny důležité železnice
- 18. 11. 1938 se konala Vídeňská arbitráž, ČSR muselo Polsku dát Těšínsko + Bohumín, zůstalo rak bez dolů a železáren
- Maďaři obsadili celé jižní Slovensko i část Podkarpatské Rusi
- Jasiňija = nejvýchodnější vesnice, Aš = nejzápadnější vesnice
b) vojenské ohrožení
- došlo k vojenskému oslabení a ohrožení, jelikož opevnění byla vydána Němcům
c) morální ztráty
- klesla morálka, zmizela národní hrdost, došlo k apatičnosti
- 5. 10. 1938 abdikoval Beneš, odlétá do Anglie
- Prezidentem se stává EMIL HÁCHA, přestárlý, byl apolitický (soudce), dosadily ho spíše pravicové strany, k moci se dostávají kariéristé, pravičáci, kteří otevřeně žádali spolupráci s Němci, ovzduší plné agónie, hroucení
- Slováci se začali znovu ozývat, měli svůj samostatný sněm, téměř samostatní, dokonce požadovali, aby se republika nazývala Česko- Slovensko.
- Byla zakázána komunistická strana, odsuzovala se Masarykova politika, samotní Češi, aby se zavděčili Němcům začali diskriminovat židy, byli vyloučeni z veřejného života (Čapek – před dům mu kreslili šibenici, Haas).
Neustále se u nás šířil bolševismus, Německo proto prohlašovalo, že jsme nebezpeční pro Evropu.
- Je to velmi nešťastní období polosvobodného státu
13.3.1938 Němci provedli anšlus Rakouska, obsadili ho bez boje, Rakušané byli strhnuti Hitlerovou ideologií, odkryli nám tak hranice, čehož využili sudetští Němci - v dubnu 1938 se konal sjezd sudetoněmecké strany v Karlových Varech, vyhlásili Karlovarské požadavky: širokou autonomii =ryze německý stát v ČSR, na což jsme samozřejmě nemohli přistoupit
- Německá armáda se začala stahovat k hranicím, byla proto vyhlášena částečná mobilizace, Němci se zalekli, nebyli zatím natolik vyzbrojení, zvolili proto jinou taktiku: začali prohlašovat, že Češi utlačují sudetské Němce, že jim ubližují, chtěli si tak naklonit veřejné mínění na svou stranu.
V srpnu 1938 poslal anglický král lorda RUNCIMANA, který měl za úkol situaci v Čechách prošetřit, ten konstatoval, že soužití Němců a Čechů v jednom státě není možné, a proto doporučil odevzdání Sudet Německu, této myšlence byla nakloněna jak Anglie, tak Francie (politika ústupků).
- Britský premiér Chamberlaine a francouzský Daladier začali vyvíjet tlak na ČSR, aby ustoupili.
- Začátkem září se konal sjezd NSDAP v Norimberku, zde se Hitler jednoznačně rozhodl, že Sudety musí připadnout Německu.
- Na počátku září 1938 uskutečnili Sudetští Němci pokus o převrat, československá policie tomu však zabránila, Henlein utekl, Hitler zahájil stahování německých vojsk k hranicím.
- Na tuto situaci reagoval Beneš tak, že 22.září jmenoval ministerským předsedou generála SYROVÉHO (novodobý Žižka), vyhlásil všeobecnou mobilizaci (všichni muži do 45 let), což se mu dokonale podařilo, Češi nastupovali s nadšením, odhodláni přinášet oběť, zdálo se, že je válka na spadnutí
- Němci také nechtěli ustoupit, na poslední chvíli chtěl situaci zachránit Musollini, inicioval mnichovskou schůzku, snažil se válku odvrátit, bál se, že do ní bude vtažen, setkal se tak s Chamberlaine a Daladierem a v Mnichově 30.září podepsali Mnichovskou dohodu, nóta předána české vládě, v dovětku bylo, že se od ČSR nežádá odpověď.
Proč jsme měli bojovat
- měli jsme dobře vycvičenou armádu, pohraniční opevnění
- odhodlání bránit se, vázáni smlouvami (měla nám přijít na pomoc Francie i Malá dohoda)
- dodnes je to celonárodní trauma (Češi = zbabělci)
- komunisté jsou přesvědčeno, že se bránit měli, protože by rudá armáda přišla na pomoc
Proč jsme se nebránili
- Němci hrozili, že nás zničí letectvem, proti tomu jsme neměli obranu
- vyhrožovali, že zničí Prahu, všude žila početná německá skupina
- Slováci také nechtěli jít do boje, v boji by Češi byli osamoceni, Malá dohoda byla příliš slabá
- názor odborníků není jednoznačný, ale spíše se bránit neměli – zbytečné oběti
POMNICHOVSKÁ REPUBLIKA
- ČSR souhlasili s Mnichovským diktátem a ve dnech 1.-10. října byly vyklizeny Sudety
Následky mnichovské dohody:
a) územní ztráty
- došlo ke ztrátě důležitého území, průmysl v severních Čechách, byly přerušeny důležité železnice
- 18. 11. 1938 se konala Vídeňská arbitráž, ČSR muselo Polsku dát Těšínsko + Bohumín, zůstalo rak bez dolů a železáren
- Maďaři obsadili celé jižní Slovensko i část Podkarpatské Rusi
- Jasiňija = nejvýchodnější vesnice, Aš = nejzápadnější vesnice
b) vojenské ohrožení
- došlo k vojenskému oslabení a ohrožení, jelikož opevnění byla vydána Němcům
c) morální ztráty
- klesla morálka, zmizela národní hrdost, došlo k apatičnosti
- 5. 10. 1938 abdikoval Beneš, odlétá do Anglie
- Prezidentem se stává EMIL HÁCHA, přestárlý, byl apolitický (soudce), dosadily ho spíše pravicové strany, k moci se dostávají kariéristé, pravičáci, kteří otevřeně žádali spolupráci s Němci, ovzduší plné agónie, hroucení
- Slováci se začali znovu ozývat, měli svůj samostatný sněm, téměř samostatní, dokonce požadovali, aby se republika nazývala Česko- Slovensko.
- Byla zakázána komunistická strana, odsuzovala se Masarykova politika, samotní Češi, aby se zavděčili Němcům začali diskriminovat židy, byli vyloučeni z veřejného života (Čapek – před dům mu kreslili šibenici, Haas).
Neustále se u nás šířil bolševismus, Německo proto prohlašovalo, že jsme nebezpeční pro Evropu.
- Je to velmi nešťastní období polosvobodného státu
Vznik Protektorátu
Čech a Moravy, vznik Slovenského štátu
Hitler neustále vyvíjel
nátlak na Slovensko, mělo se rozhodnout zda se připojí k Maďarsku nebo vyhlásí
samostatnost, a tak dne 14.3. 1939 vyhlásil slovenský sněm Slovenskou
republiku, prezidentem se stal JOSEF TISO (kněz)
Večer 14. 3. byl povolán Emil Hácha do Berlína, kde byl na něj vyvíjen nátlak, aby podepsal dokument, kde žádáme Němce o obsazení
A tak 15.3. k nám vpochodovala německá armáda a 16.3.1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, bránila se jen místecká kasárna, která nevěděla o rozkazu, vojska zde totiž vpochodovala již v noci
- Z ČSR se tak stává kolonie Němců, navenek sice budili zdání samostatnosti, ale byli součástí Velkoněmecké říše, zůstala však určitá dávka samostatnosti, prezidentem byl Hácha, v čele protektorátní vlády Eliáš (spolupracoval s Londýnským zahraničním centrem, za Heydrichiády popraven
- České četnictvo (v terénu) a policie i vládní vojsko však nasazováno nebylo, protože Čechům nevěřili
- Zdání, že protektorát je „ochrana“
- Ve skutečnosti měl hlavní slovo říšský protektor nacista KONSTANTIN VON NEURATH (nebyl zas tak tvrdý)
- V každém větším městě zřízeny okresní úřadovny, oberlandáty, vedle nich sídlila úřadovna gestapa = tajná policie
- Ihned byly zřízeny německo-české nápisy, preferovala se němčina, omezena a překroucena výuka dějepisu, persekuce části obyvatel př. inteligence (učitelé, vysokoškoláci), zatýkání bývali demokratičtí politici i komunisté, Židé a cikáni
Dne 28.10. 1939 se konaly v Praze demonstrace proti Němcům, ten den německé gestapo použilo proti demonstrantům zbraně, smrtelně byl zraněn student medicíny JAN OPLETAL, na následky zranění zemřel, dne 15. 11. měl pohřeb, smuteční hosté (převážně studenti) provolávali protiněmecká hesla
Toto se stalo záminkou pro gestapo, které dne 17. 11. 1939 vtrhlo na studentské koleje a 1200 vysokoškoláků zatklo, několik bylo bez soudu popraveno, někteří odvezení do koncentráku (pár se jich vrátilo zpět)
Tato demonstrace měla velký ohlas v zahraničí, hrdinství Čechů a tak roku 1942 byl 17. 11. vyhlášen jako Světový den Studentstva
- Stejně jako za 1. SV vzniklo v na území Čech, Moravy i Slovenska odboj
Večer 14. 3. byl povolán Emil Hácha do Berlína, kde byl na něj vyvíjen nátlak, aby podepsal dokument, kde žádáme Němce o obsazení
A tak 15.3. k nám vpochodovala německá armáda a 16.3.1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, bránila se jen místecká kasárna, která nevěděla o rozkazu, vojska zde totiž vpochodovala již v noci
- Z ČSR se tak stává kolonie Němců, navenek sice budili zdání samostatnosti, ale byli součástí Velkoněmecké říše, zůstala však určitá dávka samostatnosti, prezidentem byl Hácha, v čele protektorátní vlády Eliáš (spolupracoval s Londýnským zahraničním centrem, za Heydrichiády popraven
- České četnictvo (v terénu) a policie i vládní vojsko však nasazováno nebylo, protože Čechům nevěřili
- Zdání, že protektorát je „ochrana“
- Ve skutečnosti měl hlavní slovo říšský protektor nacista KONSTANTIN VON NEURATH (nebyl zas tak tvrdý)
- V každém větším městě zřízeny okresní úřadovny, oberlandáty, vedle nich sídlila úřadovna gestapa = tajná policie
- Ihned byly zřízeny německo-české nápisy, preferovala se němčina, omezena a překroucena výuka dějepisu, persekuce části obyvatel př. inteligence (učitelé, vysokoškoláci), zatýkání bývali demokratičtí politici i komunisté, Židé a cikáni
Dne 28.10. 1939 se konaly v Praze demonstrace proti Němcům, ten den německé gestapo použilo proti demonstrantům zbraně, smrtelně byl zraněn student medicíny JAN OPLETAL, na následky zranění zemřel, dne 15. 11. měl pohřeb, smuteční hosté (převážně studenti) provolávali protiněmecká hesla
Toto se stalo záminkou pro gestapo, které dne 17. 11. 1939 vtrhlo na studentské koleje a 1200 vysokoškoláků zatklo, několik bylo bez soudu popraveno, někteří odvezení do koncentráku (pár se jich vrátilo zpět)
Tato demonstrace měla velký ohlas v zahraničí, hrdinství Čechů a tak roku 1942 byl 17. 11. vyhlášen jako Světový den Studentstva
- Stejně jako za 1. SV vzniklo v na území Čech, Moravy i Slovenska odboj
Žádné komentáře:
Okomentovat