Tracyho tygr
Autor: William Saroyan (1908 – 1981)
• americký prozaik, básník a dramatik arménského původu (narodil se v Kalifornii emigrantům z Arménie)
• po otcově smrti byl dán i se svými třemi nezletilými sourozenci do sirotčince (silně ovlivněn zkušenostmi z trpkého mládí, prožitého v prostředí přistěhovalecké chudiny v kalifornském Fresnu, také tím, co prožil ve válce a jeho nemocí – rakovina prostaty, na tu umřel)
• autor řady humorně i nostalgicky laděných, částečně autobiografických povídek a románů (méně – spíše novely a povídky), také divadelních her, typické optimistické vypravěčství, naivní, nereálný pohled na život a soucit s člověkem
• prošel různými zaměstnáními, také bojoval na frontě, od třicátých let se věnoval literatuře a divadlu
• mnoho let žil střídavě v Paříži a v rodném Fresnu, kde také zemřel (město v Kalifornii)
• 1939 – získal Pulitzerovu cenu své pětiaktové drama Minuty na hodinách - odmítl přijmout s tím, že komerce by neměla ovládat literaturu a že toto dílo není o nic lepší ani horší než ta, která napsal už dříve
• dvakrát se oženil se stejnou ženou, dvakrát se s ní rozvedl
• povídky zprvu publikoval v arménském magazínu pod jménem Sirak Goryan, v roce 1934 mu vyšly pod názvem Odvážný mladý muž na létající hrazdě, první kniha mu přinesla velký úspěch
• má rád tygry a často o nich píše (sbírka povídek Trable s tygry)
• jeho další díla: Odvážný mladý muž na létající hrazdě (1934 - povídky), Trable s tygry (1938 - povídky), Jmenuji se Aram (1940 - povídky), Lidská komedie (1943 - román), Dobrodružství Wesleye Jacksona (1947 - román), Tati, tobě přeskočilo (1957)
Období: Americká próza 2. poloviny 20. století
• Saroyan patří mezi těžko zařaditelné spisovatele, kteří stáli zcela mimo jakékoli literární skupiny a nesnažili se do literárního dění zasahovat jinak než vlastní tvorbou
• Literaturu v tomto období dělíme paralelně s rozdělením světa na východní linii tvorby (socialistický realismus) a západní linii tvorby (literární směry: neorealismus, magický realismus, existencialismus, postmodernismus, absurdní literatura)
• v tomto období jsou autoři ovlivněni zkušenostmi z druhé světové války, díla mají psychologické prvky, vycházející nejen z válečných zážitků, ale také krize v mezilidských vztazích
• nejvýznamnější skupinou, která se v Americe formovala v 50. letech je beatnická generace, dále se formovalo v tomto období ve světě spoustu nových směrů
• další autoři tohoto období – J.D.Salinger - Kdo chytá v žitě, William Styron – Sophiina volba, Norman Mailer – Nazí a mrtví, Joseph Heller – Hlava 22,
kniha: Tracyho tygr (1951) literární druh: próza
žánr:
pohádková novela (kratší než román, ale delší než povídka, má překvapivý konec – pointu) – nonsensová literatura – postrádá smysl, je absurdní, poetická fabulace, je založena na reálném základě, ale objevují se zde nesmyslné prvky (nonsens je umění)
téma:
hrdinové Saroyana jsou většinou mladíci, kteří se ocitají v nesnázích a stále něco hledají, námětem je hledání čehokoli v životě
čas a místo:
20. Století (autorova současnost)
převážně New York, pak San Francisco, léčebný ústav Bellevue
jazykové prostředky:
přímá řeč
germanismy – doktor Pingitzer - ,,na ja‘‘, špatné skloňování angličtiny
satirické prvky – výsměch novinovým článkům, sychiatrickým postupům
není jasná hranice mezi realitou a fantazií – postava tygra
metafora – tygr je metaforou lásky, snů a iluzí
symbol – tygr je symbolem mládí a lásky k Lauře
spisovný jazyk, hravost s jazykem
jednoduchá skladba vět i slovní zásoba – snaha navodit pohádkový svět
vyprávění v er – formě
kompoziční princip: děj je chronologický
hl. hrdina:
Thomas Tracy – 21-letý mladík, jež má svého tygra – fiktivního černého pantera, potkal ho v 15 v zoo a ztotožnil ho s částí své osobnosti, pracoval jako nosič pytlů s kávou u dovozce kávy Otto Seyfanga, chtěl se stát ochutnavačem kávy
Laura Luthyová – hezká, černovlasá, mladá dívka ve žlutých šatech (pozitivní), Tracy se do ní zamiluje, má také svou tygřici, Thomas jí podvede s její matkou; Laura se později zblázní a Thomas ji najde v blázinci i s její tygřicí
Tracyho tygr – není to tygr, ale černý panter (který uteče z cirkusu); je to láska, sen, touha a radost, zosobňuje vše, co člověk potřebuje; hlavně je něčím uvnitř Tracyho; má dvě podoby – reálnou, hmotnou, kterou vidí i obyčejní lidé; neskutečnou a nehmotnou (uvnitř Tracyho – na základě básně Williama Blakea, který napsal báseň o tygrovi)
Doktor Pingitzer – psychiatr, velmi starý (72 let), vyšetřuje Tracyho, říká, že je Tracy v pořádku
Doktor Scatter – psychiatr, jenž nesouhlasí s Pingitzerem, vyšetřuje Tracyho a dokazuje, že je Tracy duševně chorý a posílá ho do blázince v Bellevue
děj:
Pohádkový příběh pro dospělé čtenáře, jenž vypráví o 21-letém mladíkovi jménem Thomas Tracy, který pracuje jako nosič pytlů s kávou v podniku Otto Seyfanga, dovozce kávy. Chce se stát ochutnavačem, ale to se nestane, protože na taovou práci se čeká celá léta a on je v podniku nový. O polední pauze potkává dívku v pletených žkutých šatech, Lauru Luthyovou, do které se zamiluje a začnou spolu chodit. Když ho Laura pozve k nim domů, Tracy políbí nečekaně její matku a Laura to vidí. Okamžitě se s ním rozchází. Oba ztratí své tygry. Tracy davá výpověď v kavárně a vrací se zpět do San Francisca, ale po šesti letech se vrací do New Yorku a zjišťuje, že podnik Otto Seyfanga zkrachoval a také, že najednou tygra, kterého předtím viděl jen on, vidí všichni ostatní lidé a jsou vystrašení. Policie po něm střílí a zahání ho. Raněný tygr se skrývá. Lidé považovali Tracy za blázna, že se prochází se svým tygrem po ulici, následuje vyšetření psychiatrů, na základě posudku jednoho z nich je Tracy poslán do psychiatrické léčebny v Bellevue. Zde se setkává s Laurou Luthyovou, která podle lékařů umírá, ale po tom, co jí Tracy svěří své city se začíná uzdravovat. Policie dále pátrá po tygrovi. Tracy přesvědčuje policejního strážníka a psychiatra, že musí prožít znovu den, kdy potkal Lauru Luthyovou. Tygr se měl na základě toho dostat do klece. Vše je zařízeno a nakonec to dopadá podle plánu. Příběh končí šťastně, Tracy nalezl Lauru Luthyovou a jeho tygr, jakkoli je zubožený a zbitý, nezemře, ale na konci příběhu záhadně zmizí.
přesah do jiných umění:
byl několikrát divadelně zpracován i jako jazzový muzikál, byl inspirací pro název hudební skupiny Laura a její tygři, písničku s jeho motivem má i zpěvačka Radůza, skupina Kryštof či Vypsaná fiXa, vyšel i jako dramatizovaná audiokniha
Martin Hilský opatřil doslov ke knize
Žádné komentáře:
Okomentovat